Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově byl postaven v roce 1764. Bývá nazýván Perlou Slezska a to nejen pro svou zajímavou historii, ale i urbanisticko architektonické řešení. Zvláštní je také svou „obrácenou orientací, “ tzn. vchodem z východu a umístěním čtyř basreliéfů majitelů šenovského panství v interiéru kostela.

Kresba šenovského kronikáře a učitele pana Maxe Dužího.

Kostel Českobratrské církve evangelické byl postaven roku 1937 a tvoří jednu z významných dominant města.

Kaple církve evangelické augsburského vyznání v ulici Na Sedlácích byla postavena roku 1896. Původně byl na tomto místě v roce 1861 zbudován evangelický hřbitov a dřevěná zvonice s křížem.

Zámecký park v Šenově je zmiňován již v 17. století. V současné době má rozlohu takřka 3 ha. Od roku 1999 je park kulturní památkou a to jak pro svou dendrologickou tak historickou hodnotu. V parku se vyskytuje 53 druhů dřevin, z nichž nejvýznamnější jsou buk lesní červenolistý, jasan ztepilý, ořešák popelavý či šáchor tříplátečný. Park prošel a prochází mnoha proměnami, aby vzniklo příjemné propojení historie, přírody a možnost aktivního odpočinku šenovských občanů.

Zámecký park, foto Zdeněk Šebesta

Budova Základní umělecké školy Viléma Wünsche je jedinou dochovanou budovou šenovského zámku. Její vzhled je výrazně poznamenán několika razantními přestavbami, přesto si budova zachovala reprezentativní tvář. Je zdobena sgrafity šenovského rodáka, národního umělce Viléma Wünsche.

Sochy a „kapličky“ tvoří nedílnou součást historického středu Šenova. „Kapličky,“ neboli také věžičky, bývaly jednou ze vstupních bran do šenovského zámeckého areálu. Jsou v nich umístěny vzácné na plechu malované obrazy, které znázorňují svatého Antonína a svatou Annu. Sochy znázorňující svatého Floriana, svatého Jana Nepomuckého a svatého Antonína pochází z 19. století a také ony během staletí měnily svá stanoviště a v případě sv. Jana Nepomuckého také tvář.

Kříže neboli Boží muka byly od nepaměti součástí naší kultury a také Šenov není výjimkou. Na katastru Šenova se nachází takřka dvacet těchto křížů, z nichž nejstarší je již zmiňovaný kříž na evangelickém hřbitově a pak kříž z roku 1864, který stojí na rozcestí k Datyním. Kříž byl pořízen donátorem Franzem Blažkem v blízkosti jeho tehdejšího gruntu.

 Větrné mlýnky jsou jedinečnými stavbami, které se v rámci naší vlasti vyskytují pouze v oblasti mezi Ostravou, Frýdkem–Místkem a Českým Těšínem.  Začaly se stavět počátkem 20. století a slovy pamětníků: „ Kdysi takovýto větřok stával u každé druhé chalupy.“ Jejich zánik uspíšila elektrifikace (v Šenově proběhla v roce 1921) a do dnešních dnů se jich dochovalo jen velmi málo. Jeden z takovýchto „pamětníků“ můžete vidět u Šenovského muzea.

Kresba šenovského kronikáře a učitele pana Maxe Dužího.